Hofmann si později nechal patentovat 4-AcO-DMT, který byl následně zapomenut, dokud se v 90. letech znovu neobjevil jako droga na párty. V roce 1999 se profesor a psychedelický vědec David E. Nichols pokusil vzbudit zájem o 4-AcO-DMT tím, že jej představil jako bezpečnou a nákladově efektivní alternativu k psilocybinu, protože je mnohem jednodušší a levnější na syntézu. O 20 let později a nikdo dosud neprovedl jedinou významnou studii o bezpečnosti a potenciálních přínosech 4-AcO-DMT, navzdory jeho rostoucí popularitě mezi uživateli psychedelik.
4-AcO-DMT se dodává ve formě prášku, který lze spolknout nebo šňupat. Stejně jako u všech psychedelik jsou mikrodávky klíčové při určování účinků a zkušeností, které jsou podle zpráv velmi podobné jako u hub nebo DMT.
